Prezidentem republiky je Řád Bílého lva propůjčován nebo udělován občanům České republiky za zvláště vynikající zásluhy o stát a těm, kteří nejsou občany České republiky, za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Řád Bílého lva má dvě skupiny - občanskou a vojenskou, přičemž každá skupina má pět tříd, z nichž první třída je nejvyšší. Řádový řetěz může být udělen jen hlavám států.

Řádovým odznakem Řádu Bílého lva je granátově červeně smaltovaná pětidílná hvězdice. Díly hvězdice jsou navzájem spojeny lipovými lístky se stonky směřujícími ke středu hvězdice. Na středovém medailonu hvězdice je na líci korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev přesahující do jednotlivých dílů. Na rubu je na střed hvězdice položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a ve zvýšeném zlatém mezikruží modrý opis "PRAVDA VÍTĚZÍ" dole oddělený modrým lipovým lístkem.

Na prostřední nejvyšší díl je pohyblivě přichycen převýšený závěs v podobě oválného lipového věnce překříženého u skupiny občanské palmovými listy, u skupiny vojenské zkříženými meči hroty vzhůru. Znak, závěs, mezikruží, rámování hvězdice a lipové lístky jsou ze zlaceného stříbra.

Řád Bílého lva - detail
Řád Bílého lva
Vyznamenání

Řád T. G. Masaryka propůjčuje nebo uděluje prezident republiky osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Toto vyznamenání se dělí na pět tříd, přičemž první třída je nejvyšší. Řádovým odznakem Řádu T.G.M. je modře smaltovaná hvězdice. Na střed hvězdice je položen medailon s plastickým portrétem prezidenta T.G. Masaryka. Na rubu hvězdice je na střed položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a v bílém mezikruží řádové heslo "VĚRNI ZŮSTANEME" a lipový lístek. Na prostřední nejvyšší díl je přichycen převýšený závěs v podobě mírně oválného lipového věnce. Portrét, znak, závěs, heslo a rámování hvězdice jsou ze zlaceného stříbra.

Řád T.G.M.
Řád T.G.M.
Řád T.G.M.

Ceremoniál udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále je organizačně natolik náročná akce, že se i vojáci Hradní stráže musí náležitě připravit. Nejnáročnějším prvkem celého aktu je z hlediska Hradní stráže secvičení „pomalého“ pochodu, při kterém vojáci přinášejí historické bojové prapory, a to navíc za zvuku podmanivých tónů Husitského chorálu. 

Hradní stráž s prapory
Hudba Hradní stráže
Člen Hradní stráže
Hradní stráž

Součástí Galerie hrdinů na Pražském hradě je také ukázka všech historických podob státního vyznamenání udíleného za projevenou statečnost.

K vidění je Československý válečný kříž 1914-1918, Československý válečný kříž 1939, Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, Vyznamenání Za statečnost a Medaile Za hrdinství 1990-1992.

Nesmí chybět ani exponát Medaile Za hrdinství České republiky udělované v současnosti.

Medaile

Medaili Za hrdinství uděluje prezident republiky osobám za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot.

Medaile má průměr 33 mm a je ražena ze stříbra. Na rubu je velký státní znak České republiky a matriční číslo. Medaile je kolmým ouškem a pohyblivým kroužkem zavěšena na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze. Stužka má rozměry 38x10 mm.

Mezi poslední vyznamenané Medailí Za hrdinství patří například učitelka Darina Nešporová, která nasadila vlastní život při záchraně skupiny dětí před jedoucím autem, nebo tři čeští vojáci - Kamil Beneš, Martin Marcin a Patrik Štěpánek, kteří tragicky zahynuli v Afghánistánu.

Medaile Za hrdinství
Medaile Za hrdinství

Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů.

Medaile má průměr 33 mm. Na lícové straně medaile je symbolické znázornění zásluh o republiku a opis "ZA ZÁSLUHY". Na rubu je velký státní znak České republiky.

Medaile má tři stupně - I. stupeň medaile, nejvyšší, je ražen ze stříbra a pozlacen, II. stupeň je ražen ze stříbra a III. stupeň je ražen z bronzu. Medaile se nosí na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze, kde počet fialových pruhů na žlutém podkladu symbolizuje stupeň. Stužka má rozměr 38x10 mm.

Medaile Za zásluhy
Medaile Za zásluhy

Insignie státních vyznamenání České republiky.

Insignie státních vyznamenání České republiky

Všechny reprezentační prostory Pražského hradu jsou během státního svátku dne 28. října slavnostně vyzdobené. Sloupová síň s vojáky Hradní stráže je zároveň vstupním a uvítacím prostorem pro hosty. Španělský sál pak hostí recepci k příležitosti slavnostního ceremoniálu. Trůnní sál a přilehlé reprezentační salonky jsou nyní místem setkání prezidenta republiky a osobností.

Reprezentační prostory Pražského hradu
Reprezentační prostory Pražského hradu
Reprezentační prostory Pražského hradu
Reprezentační prostory Pražského hradu

Na 101. výročí založení Československé republiky vyznamenal prezident republiky celkem 42 osobností, z toho 8 nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Bílého lva, 1 Řádem TGM, 6 Medailí Za hrdinství a 27 Medailí Za zásluhy.

Vyznamenané osobnosti

Ceremoniál udílení státních vyznamenání v roce 2019 pohledem Hradní stráže.

Příslušník Hradní stráže
Hudba hradní stráže
Noční Pražský hrad
Příslušníci Hradní stráže
Lidé na státních vyznamenáních
Příslušníci Hradní stráže

Dne 6. října 2019 zemřela významná česká divadelní a filmová herečka a signatářka Charty 77, paní Vlasta Chramostová.

V roce 1998 jí byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy za rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.

Vlasta Charmostová

Z rozhodnutí prezidenta Václava Klause byla Karlu Gottovi v roce 2009 udělena Medaile Za zásluhy I. stupně. V den smrti Karla Gotta byla na I. nádvoří Pražského hradu stažena na půl žerdi státní vlajka a vlajka Evropské unie.

Karel Gott
I. nádvoří Pražského hradu

Dne 26. září 2019 zemřel 22. prezident Francouzské republiky Jacques Chirac. Tento významný evropský státník obdržel v roce 1997 z rozhodnutí prezidenta Václava Havla Řád Bílého lva I. třídy s řetězem.

Jacques Chirac
Václav Havel a Jacques Chirac

Karel Čapek je od roku 1995 nositelem Řádu T. G. Masaryka I. třídy.

Kromě řady dnes již klasických prozaických děl či dramat nám poskytl také jedinečný pohled na život a myšlení prvního československého prezidenta v třísvazkové sérii knih Hovory s T. G. Masarykem. Společně udržovali přátelské vztahy a setkávali se např. během pravidelných schůzek tzv. Pátečníků - skupiny kulturních a politických osobností 1. republiky, které se setkávaly během pátečních odpolední v Čapkově vile na Vinohradech.

Karel Čapek

Bývalý prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck je od roku 2014 nositelem Řádu Bílého lva I. třídy občanské skupiny s řádovým řetězem.
Joachim Gauck na Pražském hradě

Ministerský předseda Velké Británie během II. světové války a v letech 1951-1955 sir Winston Churchill je od roku 2014 in memoriam nositelem Řádu Bílého lva I. třídy občanské skupiny.

Winston Churchill

Karel Lánský, bývalý pracovník Československého rozhlasu, v srpnových dnech roku 1968 zajišťoval společně s dalšími zaměstnanci provoz tohoto velmi důležitého informačního zdroje a bránil jej před převzetím okupanty.

Jen pár měsíců před svou smrtí, v říjnu 2018, převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana Řád Bílého lva I. třídy občanské skupiny.

Karel Lánský

Karel Kutlvašr byl legionář z I. světové války, člen odbojové organizace Obrana národa z II. světové války, divizní a armádní generál a hrdina z bitvy u Zborova a z bojů během Pražského povstání, kterému velel.

Je nositelem mnohých řádů a vyznamenání, jako např. Československého válečného kříže 1914-1918, Československého válečného kříže 1939 či Řádu Milana Rastislava Štefánika II. třídy, který se uděloval v letech 1991-1992.

V roce 2017 se stal in memoriam nositelem Řádu Bílého lva I. třídy vojenské skupiny.

Státní vyznamenání Karla Kutlvašra
Karel Kutlvašr
Státní vyznamenání Karla Kutlvašra

Prezident Ludvík Svoboda byl nositelem mnoha československých i zahraničních státních vyznamenání. Hned třikrát mu byl udělen Čestný titul Hrdina ČSSR s právem nosit Zlatou hvězdu Hrdiny ČSSR (v roce 1965, 1970 a 1975), dvakrát Řád Republiky (1955), dvakrát Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti (1959 a 1970), Řád Vítězného února (1973) aj.

Seznamy nositelů nejen těchto státních vyznamenání a další informace k prezidentu Ludvíku Svobodovi najdete na webu Archivu KPR.

Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR
Záznam

V roce 2010 zemřel novinář, muzikolog, signatář Charty 77, dopisovatel Hlasu Ameriky a spolupracovník Svobodné Evropy Ivan Medek, který v letech 1993-1996 působil v Kanceláři prezidenta republiky jako ředitel Odboru vnitřní politiky a v letech 1996-1998 jako vedoucí KPR. Od roku 1991 je nositelem Řádu T. G. Masaryka III. třídy.

Ivan Medek

V roce 2015 zemřel Richard von Weizsäcker, 6. prezidenta Spolkové republiky Německo z let 1984-1994, který se aktivně podílel na znovusjednocení Německa a urovnání vztahů s evropskými státy. Československo navštívil v letech 1990 a 1991.

V roce 2003 mu byl z rukou prezidenta Václava Havla udělen Řád Bílého lva I. třídy občanské skupiny.

Richard von Weizsäcker

V roce 2020 nás navždy opustil profesor filozofie Erazim Kohák. Po roce 1948 emigroval s rodinou do USA, kde později působil zejména na prestižní Bostonské univerzitě v oborech filozofie, religionistika a ekologie. V roce 1995 se natrvalo vrátil do České republiky, kde mimo jiné vyučoval na Univerzitě Karlově.

V roce 1998 mu byla z rukou prezidenta Václava Havla udělena Medaile Za zásluhy 1. stupně, v roce 2013 převzal od prezidenta Miloše Zemana Řád Tomáše G. Masaryka 1. třídy.

Erazim Kohák

Válečný veterán z II. světové války, major v. v. Vasil Korol, zemřel 14. února 2015.

Vasil Korol se narodil v roce 1922 v oblasti Podkarpatské Rusi, období let 1939-1943 strávil v pracovních táborech na Sibiři, odkud po propuštění vstoupil do československé zahraniční armády v Buzuluku. Účastnil se bojů např. v Karpatsko-dukelské operaci, během kterých utrpěl zranění a přišel o ruku.

Během svého života obdržel řadu vyznamenání, zejména pak v roce 2012 z rukou prezidenta Václava Klause Řád Bílého lva IV. třídy vojenské skupiny.

Vasil Korol

Plukovník Jaroslav Krátký je od roku 1998 držitelem Řádu Bílého lva IV. třídy vojenské skupiny in memoriam.

Příslušník výsadkové operace Karas, která měla od března 1944 za úkol podporu při organizaci Slovenského národního povstání, byl na počátku listopadu téhož roku zajat a převezen do Berlína, kde byl pravděpodobně v průběhu února popraven - přesné datum jeho úmrtí není známo.

Jaroslav Krátký

Od roku 2003 je držitelkou Medaile Za zásluhy II. stupně olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy v hodu oštěpem Dana Zátopková.

Dana Zátopková

Od roku 2009 je vynikající zpěvačka a herečka, trojnásobná držitelka Zlatého slavíka, paní Eva Pilarová držitelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy I. stupně.

Eva Pilarová

Od roku 2002 je držitelem státního vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně prof. Jan Křen, historik a jeden ze zakládajících signatářů Charty 77, po roce 1989 zakladatel Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde se věnoval zejména česko-německým vztahům.

 prof. Jan Křen

Ve věku 92 let zemřel jeden z prvních mluvčích Charty 77, filozof a pedagog prof. Ladislav Hejdánek, který je od roku 1995 nositelem Řádu Tomáše G. Masaryka III. třídy.

prof. Ladislav Hejdánek

V roce 2015 zemřel sir Nicholas Winton, který v roce 1939, těsně před vypuknutím II. světové války, zachránil 669 československých dětí jejich transportem do Velké Británie. Jeho hrdinský čin v nebezpečné době byl však odhalen náhodou až po téměř čtyřiceti letech Wintonovo manželkou, on sám jej ze skromnosti nikdy nezveřejnil.

V roce 1998 obdržel z rukou prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka IV. třídy, v roce 2014 byl prezidentem Milošem Zemanem vyznamenán Řádem Bílého lva I. stupně občanské skupiny.

Nicholas Winton

V roce 2016 obdržel válečný letec a veterán Alois Dubec z rukou prezidenta Miloše Zemana nejvyšší státní vyznamenání České republiky - Řád Bílého lva II. třídy vojenské skupiny. Alois Dubec je držitelem mnohých vojenských ocenění, včetně Záslužného kříže náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky či Záslužného kříže Československé obce legionářské.

Alois Dubec

V roce 2016 byl prezidentem Milošem Zemanem udělen Řád Bílého lva za rozvoj vztahů mezi Rakouskem a Českou republikou Ferdinandu Trauttmansdorffovi, rakouskému diplomatovi a v letech 2010-2015 rakouskému vyslanci v Praze.

Ferdinand Trauttmansdorffov

V roce 2000 byl prezidentem Václavem Havlem udělen in memoriam Řád Bílého lva bývalému rakouskému ministru zahraničí (1959-1966) a kancléři (1970-1983) Brunovi Kreiskému, který zemřel 29. července 1990. Tento významný představitel rakouského státu druhé poloviny 20. století se výrazně angažoval ve snaze o smíření mezi Izraelem a vůdci arabských zemí.

Bruno Kreisky

Josef Duda obdržel v roce 2002 od prezidenta Václava Havla in memoriam státní vyznamenání Řád Bílého lva. Důstojníka československé armády, válečný pilot, účastník bitev o Francii a Británii, účastník II. domácího a zahraničního odboje a velitele Vojenského leteckého učiliště v Prostějově a generálmajor.

Josef Duda

V roce 2010 zemřel belgický politik a bývalý guvernér Světové banky Paul Hatry. V roce 1998 mu prezident Václav Havel udělil nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva.

Paul Hatry

Generál Ludvík Krejčí, legionář z I. světové války, náčelník Hlavního štábu branné moci a jeden z předních představitelů československé armády ve složité době 30. let 20. století. Stál za restrukturalizací československé armády ve 30. letech, čímž výrazně zvýšil její bojeschopnost. Stal se také předsedou Rady pro opevňování v rámci Ředitelství opevňovacích prací, která byla zodpovědná za výstavbu světově unikátního systému pohraničního opevnění.

V roce 2017 byl Ludvíku Krejčímu prezidentem republiky Milošem Zemanem propůjčen in memoriam Řád Bílého lva vojenské skupiny.

generál Ludvík Krejčí

Před 55 lety zemřel jeden z nejznámějších a celosvětově uznávaných československých podnikatelů, pokračovatel obuvnického řemesla Jan Antonín Baťa.

V roce 1932 převzal po smrti bratra Tomáše firmu na výrobu obuvi Baťa, která během jeho vedení zažila nebývalý rozkvět - rozšířila své pobočky do 33 zemí světa a zaměstnávala 67 tisíc spolupracovníků. Jan Antonín Baťa se tak stal vzorem úspěšného podnikatele nejen u nás, ale i v zahraničí, kam v roce 1939 v důsledku okupace Československa nacisty emigroval.

V loňském roce byl J. A. Baťa vyznamenán prezidentem republiky Milošem Zemanem in memoriam Řádem Bílého lva.

Jan Antonín Baťa

V roce 1996 obdržel Jiří Menzel, jeden z nejúspěšnějších českých filmových režisérů, od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaile Za zásluhy. Zanechal po sobě nesmazatelnou stopu v podobě řady filmů, které se již staly součástí zlatého fondu české kinematografie.

Jiří Menzel

V roce 1920 se narodil Václav (původním jménem Vasil) Djačuk, který během 2. světové války nejprve strávil několik let v pracovních táborech v Sovětském svazu, odkud se poté přidal k formující se československé vojenské jednotce v Buzuluku. Jako pilot stíhacího letounu se zapojil do Ostravské operace a podílel se na osvobození Československa. V roce 1949 byl z armády propuštěn bez udání důvodu, v 90. letech byl však rehabilitován.

V roce 2011 mu byl prezidentem Václavem Klausem předán Řád Bílého lva.

Václav (původním jménem Vasil) Djačuk

Před 15 lety, 20. září 2005, zemřel Simon Wiesenthal, muž, který po letech strávených v koncentračních táborech během 2. světové války zasvětil svůj život shromažďování důkazů o zločinech nacismu a pátrání po válečných zločincích. Wiesenthal byl židovského původu a působil zejména v Rakousku, v roce 1932 však vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém.

Od roku 1999 je držitelem nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva.

Simon Wiesenthal

V roce 1890 se narodil armádní generál Alois Eliáš, legionář z I. světové války, jedna z nejvýznamnějších postav domácího odboje za II. světové války a předseda protektorátní vlády v letech 1939 až 1941.

Právě na přelomu měsíců září a říjen 1941, po nástupu Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora, byl Alois Eliáš zatčen a odsouzen k trestu smrti za svou činnost v protinacistickém odboji. Výkon trestu byl však odložen, došlo k němu až v červnu 1942 v reakci na provedení operace Anthropoid. Eliáš se tak stal jediným předsedou vlády okupovaného státu, který byl během II. světové války popraven.

Kromě řady vojenských vyznamenání a ocenění obdržel Alois Eliáš v roce 1996 in memoriam Řád Bílého lva.

Alois Eliáš

V roce 2015 zemřel Arpád Göncz, první prezident svobodné Maďarské republiky, který svůj mandát vykonával mezi lety 1990 a 2000.

Kromě své politické činnosti, za kterou byl již během totalitní vlády komunistické strany pronásledován a uvězněn, se věnoval také spisovatelství a překladatelství. V roce 1991 se svým podpisem spolupodílel na vzniku tzv. Visegrádské skupiny, která prohlubuje spolupráci zemí střední Evropy.

V roce 2003 obdržel Řád Bílého lva, v roce 2009 Cenu svatého Vojtěcha za mír, svobodu a spolupráci v Evropě.

Arpád Göncz

Dne 8. října 1940, zemřel Josef František v kokpitu letadla po havárii při návratu z hlídkové mise. Československý letec, který sloužil během II. světové války nejprve ve službách Polského vojenského letectva a později v RAF. Josef František byl mimo jiné účastníkem letecké bitvy o Británii, během které dosáhl 17 potvrzených sestřelů nepřátelských letadel, čímž se stal nejlepším nebritským pilotem celé bitvy. Položil základy novému stylu boje, kdy se odpojoval od stíhací perutě a vydával se na bojové lety "na vlastní pěst", což bylo mimořádně nebezpečné, ale také mimořádně statečné. Tento způsob boje byl jeho polskými kolegy označován jako "metoda Frantiszka".

V roce 2015 byl vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem in memoriam Řádem Bílého lva.

Josef František

Od roku 1999 je Margaret Thatcherová držitelkou Řádu Bílého lva. Britská premiérka v letech 1979-1990. Tato konzervativní politička, která se narodila 13. října 1925, byla první ženou v pozici britské ministerské předsedkyně a během své kariéry si vysloužila známou přezdívku Železná lady pro svůj nekompromisní přístup. Zemřela v roce 2013.

Margaret Thatcherová

François Mitterrand je od roku 1999 držitelem Řádu Bílého lva I. třídy, které obdržel in memoriam z rukou prezidenta Václava Havla.

François Mitterrand vykonával roli prezidenta Francouzské republiky v letech 1981-1995, což je v historii V. francouzské republiky nejdelší doba. Významně se podílel na pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Československo oficiálně navštívil celkem třikrát, přičemž nejznámější je jeho druhá návštěva z 9. prosince 1988, během které se setkal také se zástupci disentu a signatáři Charty 77 (mezi nimiž byl i Václav Havel). Tato událost vešla do dějin pod označením "snídaně s Mitterrandem" a pomohla protirežimní opozici zvýšit svou kredibilitu.

François Mitterrand

V roce 1999 byl Helmut Kohl vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Řádem Bílého lva I. třídy.

Helmut Kohl byl jedním z nejvýznamnějších evropských politiků 80. a 90. let. V letech 1982-1998 vykonával funkci kancléře Západního Německa a výraznou měrou přispěl k znovusjednocení Německa v roce 1990. Jeho politika byla charakterizována snahou o usmíření a uvolnění historicky napjatých vztahů mezi dvěma německými státy, ale i mezi Německem a Francií, Československem či SSSR.

Helmut Kohl

Ronald Reagan je držitelem Řádu Bílého lva I. třídy, který mu byl udělen v roce 1999.

Ronald Reagan, 40. prezident Spojených států amerických, byl jednou z nejdůležitějších postav procesu, který vedl k pádu železné opony. Svůj mandát vykonával v letech 1981-1989 a po celou dobu se jeho politika vyznačovala konfrontací se Sovětským svazem. Po nástupu Michaila Gorbačova k moci v SSSR v roce 1985 zahájil Reagan jednání o sbližování, do historie se zapsal především jeho projev od Berlínské zdi v roce 1987, kde zazněly slova: "Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!"

Ronald Reagan

Od roku 1999 je George Herbert Walker Bush držitelem Řádu Bílého lva I. třídy.

George Herbert Walker Bush je v pořadí 41. prezident Spojených států amerických v letech 1989-1993 završil práci svého předchůdce, Ronalda Reagana, a významným způsobem zasáhl do změn v bipolárním uspořádání světa.

V roce 1990 navštívil jako jediný prezident USA Československo a jeho návštěva se stala dalším důležitým momentem přechodu k demokracii. Jeho projevu na Václavském náměstí přihlíželo přes 100 tisíc lidí, do ČSSR také přivezl kopii Zvonu svobody.

George Herbert Walker

Mezi osobnosti, které zásadně ovlivnily vývoj v revolučním roce 1989 patří nejen ty ze západní strany železné opony, ale i nejvyšší představitel Sovětského svazu, Michail Sergejevič Gorbačov.

Gorbačov se v roce 1985 stal generálním tajemníkem ÚV KSSS a jeho vláda se vyznačovala snahou o ekonomické reformy, později známé jako perestrojka (přestavba), glasnosť (otevřenost) a uskorenije (zrychlení ekonomického vývoje). Ty měly zajistit zlepšení životní úrovně v SSSR a v celém východním bloku, čímž ale také otevřely dveře ke společenským změnám.

Michail Gorbačov se stal 15. března 1990 prvním a posledním prezidentem SSSR, 25. prosince 1991 na tuto funkci rezignuje a Sovětský svaz oficiálně zanikl 31. prosince 1991.

Je držitelem několika ocenění, včetně Nobelovy ceny za mír z roku 1990 a Řádu Bílého lva I. třídy z roku 1999.

Michail Sergejevič Gorbačov

Lech Wałęsa byl zakladatel odborového hnutí Solidarita, které od roku 1980 zásadním způsobem formovalo protestní hnutí v Polsku. Původním povoláním byl Wałęsa elektrikář v Gdaňských loděnicích, v roce 1989 se postavil do čela odporu proti komunistické vládě. Když Solidarita zvítězila v prvních svobodných volbách ve východním bloku.

Od roku 1990 do roku 1995 vykonával funkci prezidenta Polské republiky, je laureátem Nobelovy ceny za mír z roku 1983 a Řádu Bílého lva I. třídy z roku 1999.

Lech Wałęsa